Sunday 12 June 2016

Aktuality za poslední dobu..

Zdravím,
už jsem nějakou dobu nenapsala žádný článek. Není to tak, že bych nechtěla, spíše jsem nějak nezvládla nebyla schopná nějaký vydat. Vtipné je, že teď tu píšu článek na mobilu a nějak nic neřeším. Stalo we toho celkem dost. Byla jsem na dvou operacích, obě byly zbytečné, začala jsem se bavit s jednou holkou, která se neuvěřitelnou rychlostí změnila v opravdu dobrou kamarádku, naopak jsem se přestala bavit s pár lidmi, o kterých jsem si dříve myslela, že je nikdy nechci ztratit. Také musím zmínit to, že mám naplánovanou svoji vlastní výstavu obrázků, což i napsané vypadá neuvěřitelně a taky to pro mě neuvěřitelné je, i když se obrovskou rychlostí blíží. Musím zmínit i to, že jsem si začala psát s jedním super klukem, kvůli němu také píšu tento článek, protože se překvapivě stal fanouškem mého blogu.
Zmiňuji samé dobré věci a přitom se neustále dějí i ty špatné. Jednoho malého chlapečka, kterému je pouze jeden rok, na onkologii poslali domů umřít. Vím, že takové věci se dějí pořád, ale tohle mě obzvlášť zasáhlo, protože jeho mamince říkali, že už jen jedna chemoterapie a bude úplně zdravý. Ale zjistilo se, že ho léčili na něco jiného. Byla jsem z toho všeho v šoku. Aby toho nebylo málo, jely jsme s mamkou v sanitce s jednou holkou, která se léčí už šest let. Její maminka nám říkala, že úplně všichni, se kterými se před těmi šesti lety přátelili, svůj boj prohráli. Proč? Nechci na vás přenášet negativní náladu, ale když už tu zmiňuji aktuality, musím napsat, že má psychika na tom moc dobře není. Naštěstí, pár věcí mi pomáhá. Třeba to, že si píšu s tím už zmiňovaným super klukem nebo to, že má taky blog a začal na něm být zase aktivní. Taky mi obrovskou radost udělalo to, že za mnou dnes přišla také již zmiňovaná kamarádka a vyrobila mi malou knížečku s nádherným věnováním, plnou nejrůznějších nádherných citátů. Taky mi dělá radost moje kočka, což zní možná celkem jako šok, protože jsem o své naprosto úžásné Cassiopeie ještě nic nenapsala, ale plánuji článek. Abych nezapomněla, jsem šťastná i z malé květiny, kterou jsem si utrhla u nemocnice a dává mi pocit, že mám aspoň trochu přírody v pokoji.
No nic, to už bude pro dnešní článek vše, není to nic propracoveného, protože opakuji, píšu ho na mobilu :D
Mějte se krásně a buďte šťastní :)
Eli Tmtw

2 comments:

  1. Ahoj, máš pěkný blog a píšeš moc hezky :) To s tím chlapečkem je hrozně smutný, achjo :( :( I s těmi ostatními :(
    No a jak to pokračuje s tím super klukem? :)

    -zlomenymec.pise.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji :)
      Píšeme si skoro denně :) Ale není to jak, jak si to pravděpodobně myslíš :D Jen si píšeme a je to fajn.

      Delete